Páta hora

...od Coelha...je zvláštní kniha. Líčí příběh proroka Eliáše. Těšila jsem se na silný příběh statečného muže, ale nee. Prorok Eliáš byl představen v úplně jiném světle, jako člověk se všemi lidskými pochybami. V závěru knihy však velice překvapí...Přečtěte si to. Možná budete naštvaní a chvílemi zklamaní prorokovou "slabostí", ale rozhodně se začtete tak, že přestanete vnímat čas kolem. Já nevnímala ani nevybalené kufry, ani běhající děti:-).

Ano...toto jsem potřebovala vidět černé na bílém:-).

Výstava na Lipně

A je konec...dovolené...byla super a aby ten poslední dovolenkový den nebyl jen o cestě domů, zastavili jsme se na Lipně na výstavě Obři oceánů. Plakátek lákající na výstavu sliboval, že se nám zatají dech...a nezatajil. Děti výstavu proběhly za pět minut a chtěly na vedlejší hřiště:-(. Čekala jsem od toho víc, alespoň mohla být zvířata v nějakém rovnoměrném poměru ke svým reálným velikostem, aby se dětem snáz ukazovalo, jak kdo je oproti komu velký a bylo by fajn mít u každého tvora postavičku člověka, což by dětem představu velikosti zvířat také lépe přiblížilo...no nic. Každopádně si s výrobou tvorů dal někdo pořádnou práci a vypadaly reálně, takže i tak klobouk dolů...znovu už bychom na ní ale nešli...děti rozhodně ne a my dospělí bychom cenu za vstupně asi raději nechali v naší Vodňanské kavárně U Lípy:-).

Turnerova chata a Sovinec

Další výlet na Turnerovu chatu. Původní plán byl dojít jen k mostu, protože předpověď byla víc něž nepěkná...ale Ondík šlapal statečně a řeka tak krásně hučela, že se nešlo zastavit:-). Turnerova chata krásná, ale předražená. Chtít 80Kč za porci bramboračky, byť výborné, mi nepřijde etické. Dvě palačinky stály 170kč, to už je úplně šílené:-)....ale jedna bramboračka nakrmila dva skřítky, po jedné lžíci zbylo i na rodiče a než jsme ji snědli, tak se venku vypršelo a začalo až když jsme seděli pěkně v autě a mířili do Borové Lady na prohlídku Sovince...dost dobrý to bylo. Všechno. 

Na Borovce jsme si dali kafe, děti pohrály v dětském koutku a dokonce tu měli otevřenou poštu, takže jsem konečně mohla poslat došitou zakázku...oujééé...super den:-)

Králové...

Čtvrtý den jsme vyrazili na Kvildu. Předpověď byla deštivá...a výjimečně vyšla:-). Jeden pršák jsme strávili v infocentru v centru Kvildy. Můžu jen doporučit, skvělá expozice, která zaujme a zabaví děti na hodně dlouho. My tam byli déle než hodinu a půl . Áňa nadšená z přízemí a Ondík blažený z kina v patře.
Pak jsme kousíček popojeli a prošli se výběhem pro jeleny. Žádná klec, u které stojíte, ale vyhrazená cestička uvnitř oplocené ohrady. Kdyby jelen chtěl(o čemž pochybuji), mohl by jít v podstatě vedle vás. Součástí stezky je i výběh pro rysy, ale toho jsme narozdíl od jelenů neviděli:-).
I zde mají infocentrum, o dost slabší než na Kvildě...ale jeho návštěva se nám "nevyplatila".
Celou dovolenou jsme se snažili užívat si...ale s mírou, páč nás v srpnu čeká zvelebování domečku. Vzhledem k tomu jsme vybírali atrakce bez vstupného nebo s minimálním vstupným...no...a protože přece šetříme, tak jsme dětem koupili dva plyšáky...rysa a kolouška...Ach, taková blbost:-). Asi se v nás probudila nějaká neukojená touha z dětství.  (*Světe div se...plyšáci jsou v kurzu už x dní, jsou z nich mazlíčci číslo jedna.)
V pozdním dpoledni se nám(za deště) podařilo navštívit místní stáje s koňmi(Áňa byla šťastná jako blecha) a při procházce lesem objevit nádherné hřiby. Tatínek objevil hříbkového velikána....krále...

Takže jsme dnes viděli krále dva...jednoho majestátního(jelena) a druhého jedlého;-).

A z čeho jsem měla největší radost já? Přece z toho, ze byli všichni  šťastní ...a taky z toho, ze jsem dostala k večeři houbové řízky až pod nos:-).

Den třetí

...celý výletní. Dopoledne jsme vyrazili na Hauswaldskou kapli. Krásná procházka téměř po rovině, což nebránilo Anče v tom, aby se nosila;-)) a podél řeky, což nadchlo tatínka a stále dokola říkal:"No to je nádhera. Vidíš tohle a tamto." Neustále nám ukazoval rybky a všemožné druhy vodních rostlin:-). Vlastně jsme měli skvěle komentovanou vzdělávací prohlídku:-). 
Z Hauswaldské kaple zbyl jen půdorys, vlastně tři půdorysy třech staveb. Nejkrásnější na tomto místě byl pramen a jeho okolí. Pramen je svedený pomocí korýtek, jejichž spoje symbolizují korálky růžence a ústí do spojených skleněných dlaní. Nádhera! 
Odpoledne jsme se jeli podívat do vlčího výběhu do Srní. Byli jsme tam minulý rok a viděli celou smečku. Tentokrát jsme viděli, jak řekl Ondík, jen ucho za stromem a jednu na chvilku zvednutou hlavu:-). 
K večeru jsme si zašli na výbornou večeři a na hřiště, ze kterého nás vyhnal mírný letní dešík. 
A večer ...místo už třetího plánovaného romantického večera, jsme koukali s Ondíkem na Cestu do pravěku, a když film skončil,rozesmál nás Ondík tak, že jsme málem vzbudili Anču. Řekl:"To jste ale rádi, že jsem to vydržel a neusnul s Ančou, co? Každej večer si budeme pouštět film, kterej já vyberu a budeme u toho jíst ty bakerols, jo?"No není on k sežrání?

Prášily den druhý

Neděle netradičně...výletujeme...a jak řekl Ondik:"Jakože žádnej kostel?" Přesně tak;-). 
Ráno jsme pěkně v klidu a s jistotou skvělého počasí vyrazili směr Prášilské jezero. Děti natěšené a my zvědaví, jak jim to bude ťapat. Cesta nahoru byla super, žádné velké zdržování a dostatečný přísun borůvek:-).
V cíli krásné jezero, kač, kač a svačinka. Po cestě zpět nádherný potok, unavené nožičky, obložený tatínek, opět bizony a zasloužená zmzlina:-).

Aňa se fotit nechtěla...měla kačky:-).

Vegetíme v Prášilech

Hurá, hurá, stokrát hurá...jsme na dovolené. Jako každé léto jsme i tentokrát na Šumavě. Tentokrát v Prášilech...v penzionu Kovárna.

Po loňské zkušenosti s nevýhodou ubytování bez možnosti vaření, jsme tentokrát zvolili apartmán a udělali jsme dobře.  První den jsme zjistili, kde je řeka, cukrárna, restaurace, infocentrum a hřiště .

 Navštívili jsme botanickou zahradu a obdivovali výběh s bizony. Ondík nás hned poučil, ze je to přece Tatonka a Aňa se toho chytla a stále nám to opakovala a bude opakovat až do konce dovolené:-). 

Od bizonů jsme zamířili na zmrzlinu a na hřiště, které se ukázalo jako to nej, co v Prášilech je. A kdybyste někdo tápal nad důvodem, pro který se vydáváme s dětmi na dovolenou, Ondík vám to vysvětlí:"Na dovolenou jezdíme přece proto, abych mohl každý den na zmrzlinu a do restaurace."

Tak tak...první den mu ta představa vydržela. Večer si stavěl s Aňou lego, tatínek vařil večeři a já dočetla super oddechovku od Hartla:-).