Novinky

Dnes je teprve 17. ledna a já mám pocit, že s námi ten nový rok 2018 pěkně cvičí. To, co bylo jisté a stálé, ztrácí půdu pod nohama. To co se zdálo být naprosto nemožné, dostává jasnější kontury. 
Vše začalo minulé pondělí plánovanou kontrolou v Motole. Původně jsem jeli na odběr krve a pro léky, ale nic nešlo hladce. Nebylo kde zaparkovat. V čekárně jsem nehonila jen Aničku, ale i Ondíka. Do ordinace jsme šli také společně, protože chudák manžel bloudil kdesi v okolí. Odběr vůbec neprobíhal hladce. Nejdřív se nepodařilo napíchnout žilku, a pak, když už jsme skoro jásali, že máme vyhráno, se Anička rozhodla, že nebude spolupracovat. Docházeli nám síly, ale naštěstí dorazil manžel a pomohl. Ondrášek se několikrát ujišťoval, jestli bude Anička v pořádku. Nedivím se mu, ten boj vypadal dost děsivě. Krev byla snad všude. Sestřičky měly umazané uniformy, podlaha byla zmazaná, ale Anička byla čistá. Mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou...
...ale pak jsme xy hodin čekali...
...a pak jsme šli do ordinace. Pan doktor se usmíval a Anička na něj dělala pukrlata. Mě úsměv přešel ve chvíli, kdy nám doktor řekl, že vzhledem k vedlejším účinkům, které se u Aničky projevují po několikaletém užívání léků, by navrhoval zkusit VŠE vysadit. Ufffff....Souhlasila jsem, je to logické a určitě správné, nicméně nijak uklidňující. Aby toho nebylo málo, řekl pan doktor, že by možná Anička mohla třeba na nějaký ten den do školky, od září. CO? Vždyť ještě v létě tvrdili, že předškolní výuka nepřipadá v úvahu a pak se možná uvidí. To mě málem položilo. Jistě, je skvělé, že by nemusela brát léky, je skvělé, že by mohla do kolektivu...ALE...jak já si budu hledat jako učitelka práci někdy v červenci, až se doktoři na tuty domluví? Jak budou v práci nadšení, když bude Anička každou chvilku nemocná? Jak budou nadšení ve školce, když bude mít pořád peg? Dumali jsme nad tím s manželem horem a dolem a vzhledem k tomu, že počítáme s tím, že jakmile bude schopná chodit do školky, vyhodnotí ji úřady jako zdravou(i když není, nádor nezmizel, je stále na svém místě) a nebudeme mít nárok na žádný příspěvek. Čert vem peníze, důležitá je Áňa, aby byla spokojená a čím víc normálního života bude smět užívat, ať užívá...ale hlady být taky nemůžeme, že...takže jsem se rozhodla, jsme se rozhodli...

...že budu doma šít na zakázku...

...dětské a dámské oblečení...trička, legíny, mikiny, tepláky, pyžamka, noční košilky, šatičky, softshellové kalhoty a bundy....hračky, patchworkové čtvercové deky, polštářky, válecí pytle, nosítka pro panenky...prostě všechno, na co si vzpomenete...Už mám doma první várku látek, profesionální střihy. Rozjedu zkušební provoz a uchytím-li se, zřídím si živnostenské oprávnění. Jsem skeptik...nevěřím v milionové výdělky...ale pár peněz bych snad do rodiny přinést mohla. Kdyby někdo z vás po něčem toužil, pište, domluvíme se;-). Až našiju nějaké kousky do zásoby, zřídím účet na fleru a odkaz sem přidám:-)...třeba něco vyberete.