Včera jsem si nechala košík s pletením na zemi a úplně jsem na něj zapomněla. Anička si ho všimla a "pletla". Manžel na mě volal, ať se jdu podívat na Aničku. To co jsem viděla bylo krásné. Seděla a "pletla" v každé ručičce držela jednu jehlici a krásně jimi o sebe cvakala a v pravidelných intervalech si popotahovala nit z klubíčka. Moc mě to potěšilo a zahřálo u srdce. Uvědomila jsem si, jak moc jdu svým dětem nevědomky příkladem.
Pozadu v napodobování nebyl ani Ondrášek. K večeru zkonstatoval, že jde dělat bobka a jen co jsem ho vysadila na wc, si řekl o knížku a řekl mi, ať mu zavřu, že na mě potom zavolá. Knížku si bral vždycky, ale jen listoval a prohlížel...ale včera. Slyšela jsem, jak na wc něco povídá. Ptala jsem se, jestli už to má hotové a on odpověděl: "Mami, neruš mě, já si tu čtu." :-) Postavila jsem se za dveře (ano vím, nedělá se to) a poslouchala. Krásně si podle obrázků vyprávěl příběh o hasičském autíčku a hasičích, kteří hasí hořící dům a potom zachraňují koťátko z koruny stromu. Vyprávěl to krásně:-).
Jojo...máme na své děti opravdu velký vliv a mám pocit, že více napodobují naše vlastní chování, než to, co jim říkáme, že mají dělat:-)
S těmito historkami souvisí i to, že snad během dneška vytvořím novou "rubriku" nebo prostě ve sloupci se štítky přibudou dvě kolonky a to Tvorba a Čtivo. Na popud Kamči a Aničky budu přidávat výsledky svého pletení, šití a háčkování a přidám vám buď návod nebo odkaz na návod, podle kterého jsem to či ono dělala já. Pod kolonkou čtivo najdete knihy, které mě nebo děti oslovily a baví a které máme doma. Vždy připojím drobnou recenzi a hodnocení. Třeba tím někoho insirujeme:-).Dopředu se omlouvám za špatnou kvalitu vkládaných fotografií. Zatím nevlastním žádné funkční a současně slušně fotící zařízení.
Žádné komentáře:
Okomentovat