Uf...snad je to dobrý...

Moji zlatí, ani nevíte, jak opatrně píšu slovo dobrý...

Aninku už 14 dní trápily divné obtíže...nejdříve střevní(dolem) a žaludeční(horem) a pak rýma a nakonec teplota. V každé jednotlivé fázi jsme si myslela, že to je peklo, ale pak mě to či ono přesvědčilo, že to peklo nebylo, že ještě může být hůř.
Nejhůř bylo asi z neděle na pondělí a po celé pondělí. Andulička kadila a zvracela a nic nechtěla jíst ani pít. V této situaci jsem byla vděčná za peg, protože alespoň tekutiny jsem do ní dostala, i když ona sama nechtěla. Hadička rovnou do žaludku má prostě své nesporné výhody;-). 
Ondík byl u tchánovců a vraceli nám ho s tím, že celou noc taky kadil a zvracel a měl horečku. No paráda. Co víc si přát, než mít obě děti takhle chabrus. Doufala jsem, že si ten nahoře dostatečně uvědomuje mizivé množství mých sil a že to prostě nějak zařídí. 
A zařídil:-). Ondrášek byl díky teplotě jako beránek, hrál si, koukal na pohádky a nelítal, jen tak posedával a polehával. Anička tedy využila své šance a zvracela a zvracela...a pak už taky hořela. 
Celou noc jsme nespali, jen plakala a chovala se...ale naštěstí už nezvracela. Když usnula, na nějakých maximálně dvacet minut, většinou ani to ne, snažila jsem se odpočívat a sbírat síly. Spát nemělo cenu, tak jsem si četla. Musím vám říct, že tahle knížka je hodně zvláštní. Známá autorka vypráví o životě své matky, která přišla několika nešťastnými událostmi o své sourozence a různé další
těžkosti, které její rodinu potkaly, ji formovaly po celý její život a měly velký vliv i na autorku samotnou. Líčení matčina života je sem tam přerušeno autorkou, která píše své vlastní pocity a zpětně hodnotí samotný nápad vůbec takovou knihu psát. Je to opravdu zvláštní a zatím to není kniha, o které bych řekla, že patří mezi ty nej v mém životě, ale co se jí upřít nedá, je to, že si i v těch nejhorších chvílích a krizích uvědomuju, že se mám skvěle a nemám proč si zoufat:-). No tuhle noc, to fakt bodlo.
Celé pondělí se Aninka chovala nebo spinkala...třeba na sedačce v kuchyni, protože nechtěla být v ložnici sama. 
...a já si dala jednu k jedné a došlo mi, že za těch 14 dní prodělala střevní virózu, nachlazení(rýma a kašel), vyrostly jí dva zoubky a další dva se derou a aby toho neměla dost, chytla druhé kolo střevní virózy od Ondráška...Měla toho beruška moc...a suma sumárum se s tím vlastně poprala skvěle.
Dnes...spala docela dobře...a ráno se vzbudila s úsměvem, k snídani si dala dva kousky mrkvovo-špaldové bábovky a vyrazila do pokojíčku na hračky...

...tak si myslím, že to nejhorší, máme SNAD za sebou:-)...

Pšššt...konečně se spinká:-)...barevný šátek přes lampičku uděl příjemné světlo, u kterého se dobře spalo a odsávalo a chodilo a nosilo....

...a celkem obstojně i četlo:-)