čtvrtek 27. července 2017

Nepřetržitě v pohybu

Dny utíkají neskutečnou rychlostí. Někdy mám pocit, že ve chvíli, kdy jarní sluneční paprsky začnou pořádně hřát, život se rozběhne a čas plyne stonásobně rychleji, než třeba na podzim a v zimě. 
Možná je to tím, že se se sluncem a teplem vyrojí spousta energie a chuti žít opravdu naplno. Činorodí lidé se činí a pořádají akce pro nečinné. Nečinní se probudí a jdou se činit, jdou tančit, jdou poznávat. I my, přes zimu nečinní, se od jara činíme. Akcí bylo mnoho a ještě mnoho bude. Jen tady na blogu se nečiním. Fotky mám, co sdílet také mám, ale než sednu k počítači, už mám pocit, že jsou ty zážitky vlastně staré. 

Nebojte se, žiju, šiju, čtu, výletuju...někdy s hlavou v oblacích, někdy s hlavou v dlaních...jak to tak vyjde.

Děti jsou spokojené, relativně zdravé, užívají bazén na zahradě, výlety, těší se na nové objevy a neskutečně rostou a posunují se vpřed. Umí mnoho nového, překonávají staré strachy a přijímají nové výzvy.

Nebudu slibovat, že se s psaním polepším, to bych lhala. Vyhlašuji letní pauzu. Třeba něco letního ještě napíšu a třeba nějak zázračně získám čas a chuť psát, ale pokud se to nestane, všechno se dozvíte zpětně...třeba v září:-). A víte co? Neseďte u PC, jděte užívat léta;-).