Jehlou i jehlicemi

...jsem se oháněla, jak to jen šlo. Šila jsem a pletla. Nejnadšenější jsem ze šití nosítka pro panenky, pro dcerku mé kamarádky Marušky, která si jednou tak posteskla, že nestíhá ušít vše, co měla v plánu. Vzbudila ve mně zvědavost a hned jsem začala zjišťovat, co že to má za plány. Tvorby nosítka jsem se s nadšením ujala. Šila jsem nosítko Mini Mei tai z blogu backontrees.cz. Jsem Marušce vděčná za objevení blogu, střihu i možnost šít nosítko, protože to bylo blaho...v průběhu i na konci.

Také se mi(konečně) podařilo ušít pět dlouho slibovaných triček pro dítka mých kamarádek. Už mi bylo stydno, že je stále nemám hotová...a teď si můžu oddychnout, že jsou tam, kde mají být a snad za pár dní vykouzlí úsměv na rtech svých majitelů. 

Abych svá dítka neošidila, našila jsem Ondráškovi trenýrky(veselé, ze zbytků), Anince dvě trička a oběma čepice a nákrčníky a mnoho dalšího zůstává zatím jen nastřiženo:-). 

Když nebyl prostor a energie na vrčení stroje, pletla jsem:-). Pletení je báječné v tom, že se k němu můžete vrátit jen na chvilku, odložit a uložit do nějakého košíků, který nepřekáží tolik, jako velké šicí stroje a kopa nití a odstřižků kolem vás:-). Rozpletla jsem rukavice(palčáky) s báječným vzorem..leč nedopletla. Vzorek je vskutku náročný na pozornost a po několika páraných řadách mi došla energie...snad příští zimu budou hotové;-). 

Podobně dopadly i druhé rukavice(prsťáky). Tentokrát nebyl kámen úrazu v náročnosti vzorku, ale spíš v tom, že byly pro mě...všechny projekty určené pro mě, leží u ledu, dodělám je ve chvíli, kdy budu mít hotové věci pro všechny kolem mě;-).

Málem bych zapomněla na pár šitých drobností pro Domov Žlutý petrklíč. Místní snad vědí o co jde, pro Vás vzdálené upřesním. Jednoho dne se dalo dohromady pár skvělých maminek, které vědí, jak náročná je péče o děti...a o nemocné děti zvlášť...a rozhodly se založit Domov Žlutý petrklíč, který bude sloužit jako odlehčovací zařízení pro rodiny s těžce nemocnými dětmi. Rodiče budou mít možnost na pár dní předat dítko do péče domova a odpočinout si, zařídit důležité úřední záležitosti nebo třeba vzít další(zdravé) děti na dovolenou či výlet, který by s nemocným sourozencem nebyl možný. Sama vím, jak je vzácné, když člověk může vypnout a odpočinout si, i kdyby jen na pár hodin, a představa několika volných dní je vskutku rájem na zemi. Domov je stále ve výstavbě. Bude sídlit v prostorách kláštera Šedých sester na Lomci. Klientům tam bude krásně, budou mít zajištěnou báječnou péči a kolem sebe lidi s dobrým srdcem. Jelikož se projekt stále rozbíhá, je třeba každá korunka, proto je možné vidět stánky s výrobky pro podporu domova na různých adventních koncertech i dalších akcích pořádaných během celého roku. Aby bylo co prodávat, přidáváme ruku k dílu i my ostatní. Ušila jsem pár obalů na knihy, látkové gumičky a s manželem jsme vyrobili dvacítku "polínkových andělů". Některé věci jsou již prodané, ale pár jich bude ještě k mání v pátek na Lomečku, před a po adventním koncertě:-).

Jelikož většina šitých výtvorů vznikala uprostřed hluboké noci, nejsou fotky nejlepší...snad prominete.

Tvoření zdar a zahálce zmar;-).

Ticho...

Je tu, že? Ano, uznávám a slibuji, že už nikdy nebudu slibovat, že se polepším;-). 
Bez legrace:-). Ticho tu bylo, ne proto, že by se nic nedělo, ale proto, že se toho dělo moc. 

Nemocní jsme byli. Nejdřív jeden, pak druhý, chvíli všichni najednou...a tak stále dokola. 

Dobrotami jsme se rozmazlovali...a pekli a vařili a na psaní nebyl čas:-). Něco málo na ochutnávku i pro vás:-).

Lívance..nejoblíbenější jídlo našich malých veverek:-).

Mňam...čokoládový dort podle receptu z knihy 26 deka veganského štěstí...naprosto "bezmléčný" recept pro našeho "bezmléčného" chlapečka:-)...zato je v něm moře dost kvalitní čokolády a kopice výborného ovoce:-).

Jediná fotka domácího kváskového chleba...nevěřili byste, s jakou rychlostí dokáže zmizet:-).

Jablečný ježečkový dort z listového těsta:-).

Slavili jsme narozeniny dětí, na několikrát...fota jsou kdesi v jiném médiu než v mém:-). Byl to šrumec;-)...ale plný radosti:-).

Za kulturou jsem vyrazila...do studentského divadla SUD v Českých Budějovicích na rétoricky a divadelně dokonale zpracované ukázky z připravované knihy o Janu Zrzavém.

...a bylo toho víc...ale to zase příště:-).