Novinky

Dnes je teprve 17. ledna a já mám pocit, že s námi ten nový rok 2018 pěkně cvičí. To, co bylo jisté a stálé, ztrácí půdu pod nohama. To co se zdálo být naprosto nemožné, dostává jasnější kontury. 
Vše začalo minulé pondělí plánovanou kontrolou v Motole. Původně jsem jeli na odběr krve a pro léky, ale nic nešlo hladce. Nebylo kde zaparkovat. V čekárně jsem nehonila jen Aničku, ale i Ondíka. Do ordinace jsme šli také společně, protože chudák manžel bloudil kdesi v okolí. Odběr vůbec neprobíhal hladce. Nejdřív se nepodařilo napíchnout žilku, a pak, když už jsme skoro jásali, že máme vyhráno, se Anička rozhodla, že nebude spolupracovat. Docházeli nám síly, ale naštěstí dorazil manžel a pomohl. Ondrášek se několikrát ujišťoval, jestli bude Anička v pořádku. Nedivím se mu, ten boj vypadal dost děsivě. Krev byla snad všude. Sestřičky měly umazané uniformy, podlaha byla zmazaná, ale Anička byla čistá. Mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou...
...ale pak jsme xy hodin čekali...
...a pak jsme šli do ordinace. Pan doktor se usmíval a Anička na něj dělala pukrlata. Mě úsměv přešel ve chvíli, kdy nám doktor řekl, že vzhledem k vedlejším účinkům, které se u Aničky projevují po několikaletém užívání léků, by navrhoval zkusit VŠE vysadit. Ufffff....Souhlasila jsem, je to logické a určitě správné, nicméně nijak uklidňující. Aby toho nebylo málo, řekl pan doktor, že by možná Anička mohla třeba na nějaký ten den do školky, od září. CO? Vždyť ještě v létě tvrdili, že předškolní výuka nepřipadá v úvahu a pak se možná uvidí. To mě málem položilo. Jistě, je skvělé, že by nemusela brát léky, je skvělé, že by mohla do kolektivu...ALE...jak já si budu hledat jako učitelka práci někdy v červenci, až se doktoři na tuty domluví? Jak budou v práci nadšení, když bude Anička každou chvilku nemocná? Jak budou nadšení ve školce, když bude mít pořád peg? Dumali jsme nad tím s manželem horem a dolem a vzhledem k tomu, že počítáme s tím, že jakmile bude schopná chodit do školky, vyhodnotí ji úřady jako zdravou(i když není, nádor nezmizel, je stále na svém místě) a nebudeme mít nárok na žádný příspěvek. Čert vem peníze, důležitá je Áňa, aby byla spokojená a čím víc normálního života bude smět užívat, ať užívá...ale hlady být taky nemůžeme, že...takže jsem se rozhodla, jsme se rozhodli...

...že budu doma šít na zakázku...

...dětské a dámské oblečení...trička, legíny, mikiny, tepláky, pyžamka, noční košilky, šatičky, softshellové kalhoty a bundy....hračky, patchworkové čtvercové deky, polštářky, válecí pytle, nosítka pro panenky...prostě všechno, na co si vzpomenete...Už mám doma první várku látek, profesionální střihy. Rozjedu zkušební provoz a uchytím-li se, zřídím si živnostenské oprávnění. Jsem skeptik...nevěřím v milionové výdělky...ale pár peněz bych snad do rodiny přinést mohla. Kdyby někdo z vás po něčem toužil, pište, domluvíme se;-). Až našiju nějaké kousky do zásoby, zřídím účet na fleru a odkaz sem přidám:-)...třeba něco vyberete. 

PF 2018

Vtipné...jak je letos tento nadpis dvojsmyslný...

PF 2018

My J+M+O+A vám všem ze srdce přejeme, aby byl pro vás rok 2018 rokem velkých změn,změn k lepšímu...v oblasti zdraví...rodinného života...života duševního i duchovního...a snad se dočkáme i pozitivních změn v politice a směřování našeho státu...

PF 2018

S posledním zmíněným přáním našeho PFka souvisí i druhý význam, který letos PF 2018 má. My jsme si vybrali...volíme Pavla Fišera, pro jeho zkušenosti v oblasti diplomacie, pro jeho úžasné vyjadřování, životní postoje i vazby na státníky, které máme hluboko v našich srdcích...a pro mnoho dalšího. 

Jak se ukázalo, Aničku také okouzlil. Letáček, který jsme objevili ve schránce, si zamilovala natolik, že ho několik dní nepustila z ruky...a to ani při cestě do školky pro brášku...ani při procházce po městě...taková malá dobrovolná výpomoc při volební kampani;-)...

Od adventu po Tři krále

Uteklo...dlouho očekávané období...advent a čas vánoční...vítání nového roku 2018 a dnes už i slavnostní oslava tříkrálová. Bylo nám dobře, vše s láskou chystané jsme užili v plnosti, s vděčností a jiskřičkami v očích. Ještě jedny jiskřičky máme před sebou...objeví se ve chvíli, kdy někdo z nás odhalí penízek ve svém kousku tříkrálové bábovky. 

Adventní věnec...letos červený a bílý :-).

Výzdoba na terase...dlouho okukovaní andílci z unasnakopecku...konečně vytvoření i námi...díky Jiříku:-).

Takhle krásně bílo...u nás bylo...ale jen chvíli:-(.

Sněhová nadílka děti nadchla...a tak je tatínek vozil...ne autem...ale na saních:-)...do školky a ze školky...a Aňa se měla jako princezna, vezla se dvakrát víc než bráška:-)....i když bych se klidně vsadila, že kdyby bylo na ní, byla by nejradši ve školce s bráškou:-)

Třetí adventní neděle...už jsme nevydrželi a nazdobili stromeček...Bylo nám líto, že by nám stál doma jen čtrnáct dní. Postupně na něm ozdob přibývalo, protože se ukázalo, že je větší než stromky z předchozích let, tak jsem háčkovala ozdoby o štědrém dni i ve dnech následujících.

Naše šelma na lovu...foto před skokem na kraj vany...poté ledově klidné pozorování oběti...a následný mohutný šplouch...kapr dal jasně najevo, že Štědrý den ještě není...kocour pochopil, odkráčel spát do naší postele....a já s hadrem utírala následky téhle výměny názorů:-)

Tři králové v podání Ondíka  působí jako vcelku veselá parta:-). Jestli hledáte(tak jako já), který z nich je ten umouněný, tak(prý) hned ten první, má přece tmavé tváře, ne;-).

Naše letošní tříkrálová bábovka a tvůrce korunky a spolutvůrce bábovky Ondík, který doufá, že ten penízek, najde on;-).