Čas letí. Než si člověk uvědomí, jaké je dnes datum, už to neplatí. Jsem v běhu...v běhu fyzickém i v běhu myšlenek. Hlava je zahlcená a neodpočívá ani ve snech, stále něco řeší a já jsem tááák moooc unavená.
A asi proto, abych nezvolnila a vyždímala ze sebe ještě víc, máme novinku. Ondráškovi se potvrdila alergie na mléko. Nikoli jen na laktózu, což by bylo super, protože produktů bez laktózy je mnoho, ale na bílkovinu, takže objevuji svět sojových, rýžových, mandlových, kokosových a dalších mlék. Hledám nové recepty, objevuji svět veganů a dalších alternativních výživových směrů a zjišťuji. Zjišťuji, jak dobře se dá jíst...a pak i šťastněji žít(prý).
...tak uvidíme, co to s námi udělá...
Zatím si přijdu jako vyždímaný citron. K péči o Aničku se přidala péče o jídlo a neustálé vaření, protože ve školce diety nevaří, takže Ondík odchází do školky s pusinkou na čelo(jako vždy) a s taškou jídla.
Zítra hodlám nastolit režim vyzvedávání ne poo, ale před o, protože večer vařit opravdu nezvládám...jsem ko.
Přeji dobrou noc a krásné sny...já už skoro spím;-).
PS:Něco pozitivního na tom přece jenom je...stávám se apatická k bordelu v domácnosti. Řeším jen to, co je nutné k životu...a ono to taky jde...a dokonce mi přijde, že se nám tu žije nějak lehčeji, uvolněněji a je tu větší pohoda. Možná se ty změny už dějí...nejen v tom jídle;-).
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatthanks
OdpovědětVymazat