Léto bylo...I.

...a já hned zkraje dostala dárek. Tři dny na Lomečku, u sestřiček, v klidu, tichu, s mořem času na přemýšlení, na modlitbu, na spánek, s možností načerpat energii na nadcházející dva měsíce prázdnin, kdy budeme všichni čtyři spolu doma. 

...

Borůvky rostly a já měla celé ty tři dny modrou pusu i ruce i boty a v břiše bylo blaho...zvláště po lívancích s borůvkami. Dobře to ty sestry umí:-). 

...

Klášter...ticho. Kolem les...a ticho. V hlavě šum, zmatek...a po třech dnech blažené ticho. Pokaždé, když mám možnost na Lomečku pobýt pár dní, mě překvapí, jak dlouho mi trvá se zastavit. Zastavit shon, který ve mně každodenně proudí a nedá mi pokoj ani ve chvílích, kdy nikdo nic nepotřebuje, kdy sedím a nic nemusím. Většinou se zastavím až ten třetí den...a hned nato odjíždím domů. Týden by to chtělo, abych ten klid užila:-).

...

Tentokrát jsem objevila něco nového. Janička, moje nejvěrnější přítelkyně a vrba, mě vytáhla na procházku a po cestě jsem se zamilovala. Vidíte ten nádherný obrovský strom? Jak dlouho tu stojí a jak krásný je, i když už není živý. Teď mi na té fotce přijde malý, nicotný...ale věřte, že ve skutečnosti je obrovský, až neuvěřitelné ohromný, jednoduše dokonalý!

...