Léto je pryč. Bylo první za mnoho let, které jsem s nadšením vyhlížela, a které uteklo jako voda. Děti byly úžasné a nadšené. Jen já mám z tohoto léta zvláštní pocit. Nebylo snadné a mohli jsme toho víc...víc vidět, víc udělat, víc zažít...ale i přes to nám mnohé dalo...především to, co jsme vůbec nečekali...
Co naopak jasné bylo...co je mou letní stálicí už mnoho let...je čtení. Každé léto čtu, čtu dost...Čtu Směšné lásky od Kundery. Čtu je každé léto...a tohle dokonce 2x:-)...a tohle z nich miluju snad nejvíc...A pak - člověk nikdy nezná míru své lásky. Ta je vždycky utajena a odhalí se jen v určitých chvílích a my jsme pokaždé překvapeni, ať už její malostí či její velikostí.(Já truchlivý Bůh)...nebo...ukazoval jsem jí konečně protější lesy a jejich sytě zelenou stěnu, tak kolmou, že nebylo obtížné představit si v ní maskovaná okna, k nimž by bylo možno přistavit žebřík, vylézt vzhůru a odejít těmi okny někam do jiného světa, někam mimo svůj spěch, někam, kde člověk má čas být sám sebou.(Sestřičko mých sestřiček)
Četla jsem i další knihy...
Jezero - Bianca Bellová
S první přečtenou stranou jsem se utopila. Příběh mě pohltil. Bylo mi těžko, ale tak nějak krásně. Příběh je silný, zemitý a úchvatný. Veškerá ocenění, která autorka za tuto knihu dostala, byla udělena právem.
Únava materiálu - Marek Šindelka
Kniha aktuální a do jisté míry kontroverzní. Kniha, která ve mně vzbuzovala mnoho otázek a pocitů. Kniha plná extrémů...extrémní situace, pocity, hranice lidské i územní.
Geniální přítelkyně - Ellena Ferrante
Zatím pouze rozečteno. Jsem teprve v polovině, tudíž nechci hodnotit...ale..tahle kniha mě zdaleka nepohltila tak, jako předchozí dvě. Stále čekám, kdy se to zlomí:-)....Problém zdá se, není v knize, ale v mně. Podle všeho jsem milovnice divných a těžkých knih:-).
Žlutý Baron - Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka
Tuto knihu jsem nedočetla. Ne proto, že by nebyla skvělá, to ona je. Autorům děkuji a knihu bych zařadila do seznamu povinné četby. Nedočetla jsem ji jednoduše proto, že jsem neměla žaludek číst o tom všem, na co má žaludek pan Babiš.
Ve frontě na přečtení stále čekají Tančící Arabové(Said Kašua), Točité věty(Daniela Hodrová), Podle skutečného příběhu (Deplhine de Vigan).
Myslím, že jsem vás dnes večer zahltila...snad to bude dostatečná omluva za ty dny mlčení...
Žádné komentáře:
Okomentovat