Znáte Sedmives? Objevili jsme ji s dětmi úplně náhodou na Déčku a byla to láska na první pohled. Jsem tou pohádkou(všemi díly) nadšená...i když mě donutila se zamyslet.
Nad tím, že je škoda, že nejsme všichni tak chápaví k různým povahám lidí...a taky nad tím, jak moc jsem roztržitá:-).
Mám ve svém životě jednoho člověka, kterého zbožňuji a odpouštím mu cokoli, co provede...manžel to není;-)...a přesto je to ten nejroztržitější člověk, kterého znám. Vždycky mě svou roztržitostí, zmateností a někdy i zbrklostí rozesmával(a někdy i vytáčel:-)) Zažila jsem s ním mnoho situací, ve kterých by se někdo jiný propadl hanbou, ale my to brali sportovně. O kom mluvím? O svém tatínkovi.
Třeba jsme spolu jednou hledali v obchodě Halali...nejdřív jsme chodili uličkami spolu...stojíme tak u sklenic s okurkami atd. a já říkám: "Tati, to jsou fakt d...tady to není a jestli to dali jinam, tak nejsou normální. Já už se z toho fakt po...". Otočím se na tátu...a vedle mě stál muž s černou bundou, ale táta to rozhodně nebyl. Měl záchvat smíchu a já se vytrácela a taky se smála. Táta se za mnou řítil od protější uličky a říká:"Prťko(tak on mi od dětství stále říká), nebudeš mi věřit, co se mi stalo. Stojím tak vedle v uličce a říkám ti, že to tady neni, že na to s...eme. Ty nevnímáš, tak tě chytnu za kapucu a ze srandy cuknu...a to byla nějaký cizí ženská:-). Koukala na mě, jako na úchyla, tak jsem se omluvil a nenápadně odešel." Doteď se tomu smějeme. Dodejte si k tomu předvánočně narvaný obchoďák a pochopíte ta hanlivá slůvka. Byli jsme tam věčnost a měli jsme pocit, že se uvaříme(v roztržitosti jsme si zapomněli nechat bundy v autě;-)).
Taťka perlí i teď. Prosila jsem ho, aby mi koupil prášek na bílé a barevné prádlo. Prý neměl čas to zkoumat, tak mi od té značky koupil všechny prášky, které tam měli:-). Chápete to? Naštěstí měli jen tři:-).
A víte co je nejhorší? Čím jsem starší, tím jsem roztržitější...a jednou na tom budu určitě hůř, než taťka...a to si oba vždycky, když někam jdeme, říkáme, že rozhodně nebudeme roztržití:-).
Nejvíc roztržitá jsem při kontrolách na onkologii...mám nervy...Jiří má nervy...Anička má nervy. Chvátám, abych nezdržovala...a jsem roztržitá. Všechno mi padá z ruky...a co nepadá mně, to rozhazuje Anička...v průběhu rozhovoru s lékařem Anička nepozorovaně rozladí váhu a místo kg nastaví libry...sebere doktorovi propisku ze stolu a podepisuje papíry(naštěstí naše;-)... a tak no...(ale o poslední kontrole zase jindy...to bylo totiž tak super, že se to nedá psát jen tak narychlo:-).
Tak si asi hlavně nepřejme nebýt roztržití...protože pak je to ještě horší;-). Tak se mějte...jak chcete:-)...třeba i roztržitě;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat