Je to mazec...

...jak jsem pořád vykolejená. Lidičky zlatí, jsem opravdu vyčerpaná. Duševně na dně svých sil, bez chuti do čehokoli...ALE....bojuju. Bojuju s moribundusem svým i Ančiným. Dopřávám si bylinné směsi, jak protimoribundusové, tak protidepkové a s nějakým dávkováním třezalky si hlavu nelámu...a pak se divím, že jsem nějaká utlumená:-).

Do toho všeho mi přišel dopis z úřadu. Nějaká chyba v matrixu a ejhle, konec rodičáku....bezva. Chvilku jsem si říkala, že je to poslední kapka...a ono ne. Až jsem se divila, jak takové produktivní nasrání zčeří vody a dodá nový vítr do plachet:-).

A nový mám i projekt. V loňském roce jsem se účasnila společného háčkování s dropsem, letos taky pořádají společné háčkování a opět jsem se připojila. Tentokrát hned od začátku. Užívám si to tajemství, že tvořím a nevím, jak to bude vypadat. Vím jen, že to bude deka. Zatím mi přijde dost díratá, ale to je fuk, to překvapení je super. Nepřidáte se? Na depku to funguje taky docela dobře:-).

Užívejte slunné dny, nepropadejte depresím a nezlobte se, že nepíšu, nemám sil. Zatím.