Oslavy byly celkem tři. Jedna s manželovými rodiči a švagrovou. Nádherné dorty jste už viděli tady. Byly fakt skvělé a výborné. Tahle oslava se vedla v poklidném duchu, děti bzučely, ozobávaly a užívaly si Tondu(dědu), protože on je hrací jak nikdo:-). My ostatní funěli s plnými břichy...kančí a ty dorty, to byl velký útok na figuru(ne že by si s tím někdo lámal hlavu:-)). A dáreček? Dostala jsem péřové peřiny. Moc jsem si je přála a pokaždé, když jsem u tchánovců spala, jsem si libovala, jak se v tom peří skvěle spí(ač jsem astmatik:-)). Miluju, jak vás ta duchna zavalí, zamáčkne do matrace a pevně obejme, jak krásně hřeje a tajemně šustí. Peřiny mají přidanou hodnotu. Peří drala tchýničky maminka se svou maminkou. Tchýnička nechala peří vyčistit a peřiny dostaly nový sypek. Jsou krásné a voňavé a perfektně se v nich spí. Oslava byla příjemná a bylo nám spolu dobře.
Poslední oslavu jsem měla se svými rodiči a dalšími členy rodiny. Byla také poklidná, dort byl báječný..Harlekýn. Jak dlouho já jsem ho neměla...a jak moc mi chutnal. Od rodičů jsem dostala penízky na kabát(jak víte, koupila jsem si ho minulý týden, takže jsem jim ho jen ukázala:-)), od sestřičky mojí milované jsem dostala krásný svetřík, lístečkovou sponku do vlasů, parfém, vzpruhu pro moje vlasy a jakýsi epilační zázrak(krém a špachtlička), snad mi po tom nesleze kůže. Však víte, jak dopadají mé pokusy o sebezkrášlení:-). Děti si užívaly změnu prostředí, takže bylo hodně živo a běhavo a hravo;-). Bylo nám dobře a bylo to fajn.
V neděli za námi dojela moje babička s dědou(v sobotu se nějak necítili dobře). Moc mě potěšilo, že to nakonec vyšlo a mohla jsem si je užít. Dostala jsem krásné dárečky. Knížku o svém rodném městě, až se mi bude stýskat, můžu si o něm číst a prohlížet krásné fotografie. A....dostala jsem peřiny:-). Takže mám ty třicetiny takové krásně nadýchané, péřové a objímací. Manžel si dělal srandičky, že můžu spát jako princezna na hrášku:-). ALE víte co? Já bych si nějakého hrášku vůbec nevšimla. Proč? Protože nejsem žádná princezna, a hlavně proto, že padám do postele tak zmožená, že si občas říkám, jestli bych postřehla, kdybych místo do postele, spadla vedle, na podlahu. Myslím, že někdy bych ten rozdíl fakt nepoznala:-)...nebo poznala, ale až druhý den, až by mě všechno bolelo:-).
Že jsem zapomněla na prostřední oslavu? Tak to ani omylem. Říká se přece: "To nejlepší nakonec." No, a protože nejlepší oslava(snad mi rodiče i tchánovci prominou), byla ta prostřední, píšu o ní až nakonec:-). Milí zlatí, já věděla, že mám skvělé přátele, ale musím se stydět, protože oni jsou všichni do jednoho ještě miliardkrát(no ani to nestačí), prostě jsou fakt ti NEJ. Uspořádali mi tajnou oslavu, vůbec nic jsem netušila. A naprosto NIC, té oslavně nechybělo. Bylo bafnutí ze tmy, byly narozeninové čepičky, byl dort, dobroty, vínečko, dárečky. Nádherné dárečky...oni mě fakt znají...krásné vyráběné přáníčko, něco na parádu, něco ke čtení, něco, do čeho se dá psát(i když je to tak krásné, že do toho asi nikdy psát nebudu a jen to občas vyndám, abych se pokochala)a také něco na dojímání(já se teda dojímala úplně ze všeho a nejvíc z toho, že tam všichni jsou a že já tam jsem a že si dali toooolik práce). Nejvíc jsem slzela z písničky, kterou mi složila Lenička, naše "kovářova žena". Píseň byla o mně, o tom, jaká jsem a ani nevíte, jak bylo milé a báječné poslouchat, jak mě vidí moji milí. Smekám před nimi a nesmírně jim děkuju. Jste ti nejlepší přátelé...
No a jelikož jsme se všichni(někdo vínem, někdo Rychlými špunty:-)) krásně ovíněně bavili, tak i fotky jsou trošku ovíněně rozmazané:-).
 |
| Překvapenííííííííí:-). |
 |
| Já v šoku...evidentně to všechny potěšilo:-)...viz Járův všeříkající úsměv:-). Ten mě totiž k nim vezl a jel tou nejdelší možnou cestou:-). |
 |
| Dárečky:-)...vínečko:-). |
 |
| Fouk...snad poprvé jsem sfoukla všechny svíčky. Předešlé roky se jedna jakoby nakonec zase rozsvítila...a tentokrát nic....tak jsem se asi ve třiceti naučila sfoukávat svíčky:-). |
 |
| A tady jsou, moji miláčci...báječní přátelé... |
Žádné komentáře:
Okomentovat