Zkouška sirén

Ano vím, pořád vám slibuji fotky naší pergoly, článek o našem novém obutí a miliardu článků o přečtených a oblíbených knihách. Nestíhááám:-).

Ale...několik málo dnešních zážitků nelze nesdělit:-).

Ráno šli kluci do nové školky spolu, docela chvátali. Ne že by někdy nechvátali:-). Ondík vlezl do třídy a paní učitelka se usmála a říká:"Ondrášku, tak tohle je ten tvůj tatínek, jo?" "Jo, ale tatínek hrozně chvátá.":-)...Je vtipné, že našeho tatínka, který nerad mluví s lidmi, které nezná, už zachraňují i naše děti:-).

Odpoledne...obě děti unavené...a tudíž uječené a protivné. Ač jsme tu s Jiřím běhali od jednoho k druhému, nijak jsme nedocílili naplnění všech jejich potřeb a jekot neustával. Rezignovala jsem a šla si namazat něco k jídlu. Aničku jsem dala do postýlky v kuchyni, čímž se její jekot značně zvýšil. Ondrášek jí dělal doprovod a aby ho bylo dobře slyšet, posadil se na sedačku hned vedle postýlky. Otočím se a vidím, že si k nim stoupá i manžel a začínám se bát, že se také přidá...a pak ...Jiří v klidu řekne:"Zkouška sirén, zkouška sirén. Tohle je zkouška sirén." Anička se na něj podívala a přestala ječet a jakoby říkala "jsem blázen já, nebo ty tati":-). Ondík jen dodal, že tohle není legrace a ječel dál.:-)

Večer se Ondrášek koupal. Hitem posledních dní je vaření ve vaně. Vezme si tam Aniččin čajový servis. Na hranu vany dá podšálky, na ně šálky a rozlívá kafíčka. Jenže rozlívá i všude okolo....nebo spíš hlavně okolo;-). Jiřík šel kolem a celkem klidně(což je div, po tom šíleném dni) mu říkal, že to takhle nemůže rozlívat okolo, že je v koupelně potopa, a když ta voda nateče pod dveře, tak se zničí a nebudeme mít žádné dveře. Ondík se na něj podíval, zvedl obočí, rozhodil ručičky a řekl:"Tak proč jsme sem nedali kovový dveře, těm by to přece nevadilo, ne?" Co mu na to říct? Není sladkej:-).Jiřík řekl, že má sice pravdu, ale kovový dveře by byly pekelně hnusný a tyhle jsou krásný, tak ať dává pozor.:-)

Jsem ko, jdu spát:-). Mějte se krááásně a dobrou noc (těm, kdo to čtou teď) a pěkný den (těm, kdo to čtou kdykoli během dne:-)).