Černý štěstí

Chmury odpluly a my si užíváme domácí pohodičku. Venku už to krásně štípe do tváří, od pusy se kouří a doma hoří kamna.

Krásně praská dřevo, plamínky plápolají a naše černý štěstí chce být víc s námi. Už ho nebaví lítat si venku a vracet se s prázdným bříškem. Nene..pěkně se nacpat(x krát denně), ven jen vyběhnout a za chvíli být zpět...pěkně v teplíčku. Jen kdyby těch dětí nebylo, to by asi neodcházel vůbec. 
Anička ho miluje, pořád ho přikrývá peřinkami z kolíbky, nosí mu hračky a pokládá je přímo na něj. Má ale trpělivost, to se musí nechat(myslím kocoura;-)). Vždycky jen svěsí uši, "protočí" oči a mrská ocasem... a pak se zvedne a odejde. Andulka hned za ním. Pak kocourek mňouká(co mu hlasivky dovolí) u dveří na terasu a Andulka nad ním stojí a rozhazuje ručkama a brebentí s takovou kadencí, že je jasné, že ho nechválí:-). A ten vděčný pohled, když ho vypustím a toho domlouvání ho ušetřím, to byste měli vidět. Dnes mi dokonce donesl myš, dal mi ji do boty, asi abych věděla, že je jen pro mě, jako poděkování, za vysvobození a krmení:-).

Není to tak dlouho, co jsem konečně urvala chvilku a ušila dětem válecí pytel. Na kuličkovou výplň se zatím nedostalo,nějak teď finance směřujeme na něco k narozkám(obě děti je mají co nevidět) a pod stromek, tak jsem do něj zatím nacpala plyšáky(taky je považujete za lapače prachu?),nevyužité kojící polštáře a polštářky všeho druhu:-). Sice je sem tam boulovatý, ale i tak je super...a nejvíc ho miluje právě to naše černý štěstí.

Jak si užíváte vy? Taky vám doma praská dřevo v kamnech? A máte taky nějaké to chlupaté štěstí?