Adventní novinky

Jojo, je tu advent...juchůůůů...ale začněme o pár dní dřív...děje se toho teď tolik, že nějak nestíhám psát:-).

Takže nejdřív se s vámi chci podělit o zážitky z pečení. Ondrášek moc rád pomáhá v kuchyni a na pečení cukroví se moc těšil. Pomáhal zadělávat těsto...a byl celý bílý:-). Nasmáli jsme se u toho a vůbec mi nevadilo, že byla mouka všude...opravdu všude:-). 

O nějaký den později jsem pekla a abych zabavila děti, dala jsem jim na konferenční stolek vál, těsto, váleček, vykrajovátka a jejich vlastní plech. Myslela jsem si, že jim jejich výtvory upeču...ale nebylo co péct, protože Ondík sice pracoval, ale Anička mu to z plechu stejně svižně užírala:-), takže vlastně nic k pečení nezbylo. Toho rána jsem umyla všechen nábytek...a tak nějak jsem sama sebe přesvědčila, že je vlastně jedno, když to teď kuchtíci umažou. Hlavní bylo, že byli spokojení:-)

Ondíkův hrad

V sobotu byl tatínek dopoledne na honu...vrátil se jako král honu:-)...a vplul rovnou do oslavy narozenin dětí. Babička Janička se opět vytáhla s krásnými dorty. Upřímně, každé narozeniny si říkáme, že hezčí už být ty dorty opravdu nemohou, ale pak jsou zase o chlup krásnější...tak kdoví, co nás ještě čeká. Posuďte sami...nejsou ty dorty krásné:-). Děti byli rozkošné, z dortů statečně užíraly a bylo složité je donutit udělat alespoň jednu rodinnou fotku s celým dortem:-). Dárečky se líbily. Ondík už je plně vybavený rytíř a Anička má miminko i kočárek. Největší radost..jak to bývá...udělaly baterky na ruční pohon z Ikei:-). 

Aniččiny kočky

Oslava se vydařila...dospěláci odjížděli s červenými tvářemi, děti měly plná bříška jedlých kaštanů, dortu a divokého oběda, pokojíček volá po probírce hraček, protože tímhle tempem, se sem za pár let nevejdeme. Teď...snad babičky a dědečkové a tetičky prominou...jsem si uvědomila, v jak zcestném světě žijeme...zahlcovat děti i sebe věcmi. Plníme své domy věcmi, které nám mají přinést štěstí...ale stejně tomu tak není...jestli by nebylo lepší, dávat jeden společný rozumný dárek, se kterým by si děti(stejně jako my kdysi) hrály celé dny a týdny. Ach jo...příště musíme být důslednější...Ne, že by teď děti neměly radost, to ne...ale tak nějak mi přišlo, že byly zahlcené...rozbalovaly jeden dárek za druhým....když rozbalily první, začaly si s ním hrát, ale pak přišlo:"Nene, počkej, ještě tu máš tohle a tohle." a kouzlo bylo tak nějak ta tam. Nastal zmatek a shon...a některé hračky zůstaly jen tak stát...Jak říkám, příště to musíme opravdu udělat jinak;-).

Andulka v užírací akci:-)

A v neděli jsme byli v útlumu...Anička v návalu zážitků skoro nespala...a já s ní. Kluci si hráli na rytíře. Ondík chvílemi ani nedutal. Anička chvilku nosila, chvilku vozila miminko...a pak tu běhala s rytířem a byla spojená. Sem tam nás osvítila záře baterky za doprovodu onoho vrrrrrrr vrrrrr:-) a bylo nám dobře. Abych neusnula na vavřínech, pustila jsem se do adventní výzdoby a do věnce...a když byl hotový, uvědomila jsem si, že nemám koupené svíčky. Do poslední chvilky jsem nevěděla, jaký věnec si udělám...Myslím, že u nás už je adventní nálada...a dnešní sněhový poprašek a mráz za oknem nás v tomto naladění jen a jen utvrdil. Přeji vám i nám, aby byl advent dobrou příprav...především duchovních...aby to byl čas klidu...abychom si dokázali plnými doušky užít tu vůni při pečení, abychom kupovali dárky s vědomím, že jimi uděláme radost lidem, které máme rádi, abychom se na sebe usmívali...a abychom si dokázali vychutnat i to tajemství, které bude na konci toho všeho.